O Taiji

20.11.2008 12:17

Vlasta Pechová

Čínské bojové umění Taiji patří k tzv. vnitřním stylům bojových umění. Spojuje bojové myšlenky šaolinu s taoistickou filosofií. Taoismus se kromě myšlenek měkkosti, ústupu a nenásilí věnuje i dosahování pevného zdraví a dlouhověkosti. Svou komplexností a šíří umožňuje Taiji výstupy do různých verzí v oblasti bojové, filozofické a zdravotní. Nyní existuje spousta jeho odnoží, mnohdy preferujících právě jednu z těchto oblastí. Ve skutečnosti jsou všechny oblasti v Taiji nerozlučně spojené.

Zamlžená historie Taiji je opředena mnoha legendami. Jedna z nich považuje za zakladatele Taiji mnicha Zhang San-fenga (přibližně 13. století). Byl to prý on, kdo spojil myšlenky taoismu s šaolinem. Novodobá historie je sice více známá, ale i velmi spletitá, a tak se často názory na Taiji rozcházejí.

Povědomí o Taiji a jeho prezentace prochází neustálou proměnou. Některé proměny jsou udány požadavkem doby. Velká změna ve vývoji čínských bojových umění nastalala v polovině 20. století. Taiji a další čínská bojová umění byly od této doby zviditelňovány za účelem reprezentace čínského národa a jeho zdraví. Současně bylo v Číně potlačeno pravé jádro bojových umění - bojová stránka. Taiji se od poloviny 20. století mohutně šířilo do celého světa, nastal věk zjednodušování a komercializace tohoto původně velmi složitého a utajovaného bojového systému.

Dnes známé styly Taiji jsou styly Chen, Yang a Wu. Někdy bývá zmiňován též styl Wuu. Nejvíce známé a rozšířené jsou styly Chen a Yang. Jsou pojmenovány podle svých zakladatelských rodin. Jejich jednotlivé rozdíly jsou udány upřednostňováním rozdílných aspektů ve výuce a technikách, které mají budoucího bojovníka dovést do vyšších bojových úrovní. Přes všechny rozdílnosti by ale oba styly měly nakonec ústit do jednoho Taiji. Klíč k bráně, kde se prolínají, vlastní ovšem jenom hrstka oddaných bojovníků.