Morální kodex Kung-fu ze 16. století
Tento text nemá za úkol moralizovat ani navádět studenty bojových umění, jak se chovat. Je spíše ukázkou, že morální zásady se řešily vždy. Uvádíme si zde volný překlad deseti zásad chování studenta Kung-fu, zásady sepsal budhistický mnich Chueh Yuan a já je takto opsala z knihy Kung-fu, Roman Hladík, 2005, nakladatelství Naše Vojsko, Praha.
Příjemné počtení přeje Vlasta
1) Žák musí poctivě přistupovat k tréninku.
2) Kung-fu je možné používat pouze v případě nejvyšší nouze jako prostředek sebeobrany nebo ochraně slabšího.
3) K učiteli nebo pokročilému žákovi se přistupuje zdvořile a s respektem.
4) Žák je zdvořilý, poctivý a jeho chování je vždy přátelské, a to nejen ve škole Kung-fu, ale i v osobním životě.
5) Žák nesmí Kung-fu šířit bez svolení mistra a ne dříve, než mu to dovolí jeho schopnosti.
6) Žák nikdy nemá dávat příčinu k rozepři.
7) Žák by neměl požívat maso a alkohol.
8) Sexuální touha a žárlivost nesmí být příčinou rozepře.
9) Žák nesmí připustit, aby se Kung-fu dostalo do nepovolaných rukou, protože by tím mohla být způsobena nenapravitelná škoda. Toto umění se naopak má předávat jen tomu, kdo má jasné myšlení a ví, jak Kung-fu správně používat.
10) Žák se nikdy nesmí projevovat agresivně nebo samolibě. Nesmí být chtivý po neúměrném množství technik.